KOREKTORŮV TAHÁK

„Prvním pravidlem redakce je nepřidělávat zbytečně starosti korektorům. Druhým pravidlem redakce je nepřidělávat zbytečně starosti korektorům.“

Pokud ještě nemáte Pravidla českého pravopisu (PČP), přejte si je k Vánocům. Budou se vám hodit do života. Přečtěte si výkladovou část na začátku (část Pravopisná pravidla; v mém vydání nakladatelství Academia z roku 1998 čítá tento oddíl závratných a ďábelských 66 stran formátu A5). Do té doby (a i po ní), nevíte-li si rady, používejte Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Nenajde-li vám slovo Příručka, slovo jste napsali špatně, tedy neexistuje. Google česky neumí. Seznam také ne.

FORMA ČLÁNKU

1/ Redakci vládne MS Word, tedy formáty .doc/.docx. Používáme Times New Roman, velikost 12. Comic Sans není font. Zarovnáváme do bloku. Název souboru bude ve formátu příjmeníautora-názevčlánku.

2/ Titulky neděláme ve Wordartu, neodsazujeme, nezvětšujeme písmo, pouze zvýrazníme tučně a s textem pokračujeme ihned na následujícím řádku.

3/ První odstavec neodsazujeme, všechny další již ano. V interview neodsazujeme první, uváděcí odstavec ani otázky (ty pouze tučně zvýrazníme) ani odpovědi. K odpovědím nepíšeme uvozovky!

4/ Podepisujeme se pod svá díla. S podpisem nakládáme jako s ostatními odstavci, tj. pouze odsazujeme, nezarovnáváme na pravý praporek! Pokud máme v textu fotografie, uvedeme autora/zdroj ve formátu: text Ján Náměsíčný, foto vednemesicnik.cz.

5/ Ke každému textu bude fotografie v dostatečném rozlišení (Když už fotografie někde stahujete, tak je třeba, aby se jejich velikost pohybovala v rozumných hodnotách, ideálně tak kolem 1 MB.), tu nikterak neupravujeme (neumíme-li to pořádně) a nevkládáme do Wordu, ale připojíme jako samostatný soubor. Stejně pracujeme s grafickými prvky. K fotografii napíšeme i popisek. Vždy uvedeme zdroj. Lepší fotografie žádná než špatná. Název souboru fotografie/grafického prvku bude ve formátu příjmeníautora_fotografie-názevčlánku_ke_kterému_fotografie_patří.

6/ Textové boxy graficky nenaznačujeme ve Wordu, ale odevzdáváme je jako samostatný dokument s odpovídajícím názvem, viz formát názvu souboru výše.

7/ Text si po sobě několikrát přečteme, případně ho někomu dáme přečíst. Zkontrolujeme, zda čárky jsou tam, kde být mají a ne tam, kde jsme při psaní vydechli.

INTERPUNKCE

Spojovník/ Píše se se bez okolních mezer, je kratší a tlustší než pomlčka. - x – Je dostupný na standardních klávesnicích. Např. chcete-li, mám-li, Brno-město, česko-slovenský slovník, . . .

Pomlčka/ Delší a užší než spojovník. Má dvě funkce: 1. odděluje větné celky, píšou se kolem ní mezery, 2. má význam rozsahu (významy a, až, až do, . . . ), nepíšou se kolem ní mezery. Např. Nechoď tam Petře, nebo –!

Tečka/ Pro kombinaci s pravou závorkou: tečka se uvnitř závorky píše, pokud text v závorce představuje samostatnou výpověď. (Ta odpovídá větě.)

Uvozovky/ Těsně přiléhají k textu, který ohraničují. Pro české uvozovky existuje pravidlo 99. . . 66. Tedy: „“ a ‚'. Nejsou na klávesnici. Word je sám opravuje na české, Google Docs ne. Jednoduché české: Alt+130, Alt+145. Dvojité české: Alt+132, Alt+147.

Procento, promile/ Odděluje se mezerou s významem procento (promile) nebo se píše bez mezery ve smyslu přídavného jména. 10 % obyvatelstva x 10% úrok. Podobně i stupně. Venku je 10 °C. x Dal bych si 10°.

Závorky/ Oddělují se mezerami pouze zvenku.

Souběh interpunkčních znamének a jejich opakování/ Setkají-li se 2 stejná interpunkční znaménka, nezdvojují se. Například u zkratky na konci věty jako je atp., např., atd. Neopakovat interpunkční znaménka!!!!! (Pravidla českého pravopisu umožňují napsat vykřičník či otazník maximálně dvakrát!!) Smajlíci uvnitř závorky vypadají (např. takto: :-).

Více o interpunkci, mezerách a vůbec ve Zvoníčkově průvodci Ta naše čeština česká.

/ver. 1, září 2017 : Připomínky směřujte na Petra K. na Slacku. Díky http://bit.ly/2xMfHB0